Také si představujete instalatéra, jako chlapa v zamaštěných montérkách a hasákem v ruce? Pak byste měli změnit názor a chápat vše v jiném kontextu.
Každý, kdo chce uspět ve své profesní činnosti, musí být schopen neustále se vyvíjet – přijímat nové informace z oboru (a leckdy i mimo obor), zavádět je do praxe a praxi potvrzovat zkušenostmi. Jistě s námi budete souhlasit, že se to týká každého z nás, a kdo, jak se říká, „usne na vavřínech“ anebo zůstává strnulým a lpí na postupech, které byly již dávno překonány, jen stěží se prosadí.
V instalatérské profesi to platí možná dvojnásob, a kdo má přehled a může porovnávat vývoj a směřování tohoto oboru po časové ose, dovtípí se, že tomu tak skutečně je. Instalatéry jsme v době reálného socialismu vnímali spíše jako podřadné řemeslníky, a mnozí kutilové se jim dokázali vyrovnat, jenže doba pokročila a spolu s ní i nároky na teoretické znalosti a praktické dovednosti díky překotně rychlému technickému rozvoji.
Technický pokrok vnímáme na každém kroku, markantní je to zejména v dopravě, v automobilovém průmyslu a v konstrukci letadel, vlakových souprav, lodí, jízdních kol a motocyklů, a to samé zasáhlo i mechanismy, které mají co do činění se dvěma nezkrotnými médii – kapalinami a plyny. Instalatéři se tedy musí dnes a denně neustále seznamovat s novinkami, které souvisí s rozvody vody, kanalizačními systémy, musí porozumět plynovým spotřebičům, výměníkovým stanicím a vzduchotechnice či topným systémům. Ve zkratce se tomu říká VTP, tedy voda – topení – plyn a tato tři slova v sobě zahrnují značné množství informací.
Až budete někdy volat instalatéra kvůli rekonstrukci vaší koupelny, montáži a zprovoznění plynového kotle, instalaci topení v podlaze či tepelného čerpadla, uvědomte si, že jsou to lidé, kteří jsou skutečnými profesionály, a své práci rozumí, dovedou vám vhodně poradit a mohou se také postarat o řešení havarijních situací, co vás mohou nepříjemně překvapit třeba v průběhu vánočních svátků.
